1 hodnocení
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2018
Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu téměř zapomenutém představiteli fyzikotheologického myšlení, vyrovnávajícího se s Leibnizovým racionalismem. V kontextu fenomenologického uvažování o „jiném“ se pohybují stati Taťány Petříčkové a Richarda Ziky a úvahy Jaroslava Novotného, Josefa Kružíka, Matouše Kvapila a Filipa Timingeriu a jednotí (obecně vyjádřeno) výzkum motivu řeči v umění a myšlení.
Kategorie: | Filosofie |
---|---|
? Edice: | Ročenka |
Název: | Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2018 |
Autor: | Benyovszky, Ladislav, Matoušek, Josef (eds.) |
Edice: | ROČENKA |
Spoluvydavatel: | Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy |
Vazba: | brožovaná |
Formát: | 16 x 23 cm |
Počet stran: | 166 |
Rok vydání: | 2019 |
ISBN: | 978-80-7476-151-5 |
Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu téměř zapomenutém představiteli fyzikotheologického myšlení, vyrovnávajícího se s Leibnizovým racionalismem. V kontextu fenomenologického uvažování o „jiném“ se pohybují stati Taťány Petříčkové a Richarda Ziky a úvahy Jaroslava Novotného, Josefa Kružíka, Matouše Kvapila a Filipa Timingeriu a jednotí (obecně vyjádřeno) výzkum motivu řeči v umění a myšlení.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Přidat komentář